Klinický průběh onemocnění

Četnost onemocnění je závislá na sezónních výkyvech a je odvozena od aktivity klíšťat. Mírné zimy a vlhká jara zvyšují pravděpodobnost výskytu klíšťat. Riziko infekce se může objevit již v únoru a může přetrvávat až do listopadu.
Onemocnění se rozvíjí ve dvou stádiích; až ve 20 % případů pacienti první stádium vůbec nepostřehnou.
Tzv. první stádium onemocnění nastává po inkubační době 6 až 14 dnů, tj. po proniknutí viru do krevního oběhu. Pacienti si stěžují na všeobecné symptomy jako je zvýšená teplota (obvykle do 39°C), bolesti hlavy, celková slabost, únava, střevní problémy, kašel a rýma; symptomy často připomínají běžné nachlazení. Po často bezsymptomatickém období probíhajícím 2 až maximálně 8 dnů se objeví symptomy svědčící o zasažení nervové soustavy. K tomu dochází, když se viru podaří proniknout hematoencefalickou bariérou a infikovat mozek. Poté následuje další vzestup teploty (obvykle přes 39°C) s dalšími typickými symptomy, jako jsou ještě větší bolesti hlavy, strnulost šíje, oslabené vědomí, delirium (dramaticky postupující duševní porucha se snově zastřeným vědomím), paralýza hlavového nervu, problémy s koordinací a paralýza končetin. V konečném důsledku může dojít k paralýze dýchacího svalstva. Nezbytně nutná je pak intenzivní léčba včetně umělého dýchání. Žádná specifická léčba TBE neexistuje. Léčba proto může být orientována pouze na symptomy, např. na srážení horečky, zmírňování bolesti, atd.

Formy TBE u dospělých

1.		Meningitida Meningitida projevující se horečkou, strnulostí šíje, světloplachostí, průjmem/zvracením bez zasažení mozkových tkání. Vyléčení bez trvalých následků; život pacienta není bezprostředně ohrožen.
2.		Encefalitida (nejčastější forma) Difuzní zánět často celé mozkové tkáně, mnohdy doprovázený mozkovým edémem a krvácením do mozku. Zasaženy jsou zejména bazální ganglie, jejichž infekce může mít za následek zastřené vědomí přecházející v delirium a koma, paralýzu a apraxii (neschopnost pohybu) rukou, popř. nohou, epileptické záchvaty, třes a strnulost připomínající projevy Parkinsonovy choroby a při zasažení mozkového kmenu také dýchací potíže. Úmrtnost dosahuje míry 0,8–2 %.
3.		Radikulomyelitida – připomínající dětskou obrnu Zánět míchy a nervových kořenů má za následek paralýzu s amyotrofií (ubývání svalové hmoty), bolest nervů, popř. paraplegii s narušenou funkcí vyprazdňování střev a močení. Až 20% úmrtnost.

Závažnou komplikací mimo nervovou soustavu mohou být poruchy krevní srážlivosti, kdy vnitřní krvácení vede ke vzniku šoku. Může také docházet k souběžnému zánětu jater a myokardu.

Jaké jsou následky?
Odumírání nervových buněk (míchy, popř. mozkové tkáně) může u forem 2 a 3 způsobit trvalou invaliditu. U dětí může vést k vývojovým poruchám, epileptickým záchvatům často vyžadujícím celoživotní léčbu, k problémům s pamětí a vnímáním, poruchám pohyblivosti připomínajícím projevy Parkinsonovy choroby, k paraplegii, paralýze dýchacího ústrojí a svalové paralýze, která může mít za následek pracovní neschopnost, nutnost trvalé péče a závislost na invalidním vozíku a respirátoru.

Zdánlivě mírná meningeální forma má rovněž svá rizika.
Vzorový případ: Pacient právě prodělal nejmírnější formu TBE, meningitidu, a tráví několik dnů až dva či tři týdny v nemocnici. Díky profesionální péči a klidu na lůžku se tento pacient brzy cítí lépe.
Když se však pokusí znovu zapojit do běžného každodenního života, rychle si všimne, že má problémy s koncentrací a je apatický. Pokud se tato osoba nezačne za měsíc či dva cítit lépe, bude ji to znepokojovat, tj. další depresivní situace její zdravotní stav zhorší. Ve většině případů byl tento vývoj pozorován v časovém rámci až jednoho roku. Pacienti pak mají pocit, že se musejí izolovat, a často nejsou ochotni o tomto citlivém problému s nikým hovořit.